Začátkem roku 2025 otřásla Gymnáziem Luďka Pika (GLP) v Plzni kauza „Hellusová“, do uveřejnění článku na Idnes.cz nebyla příliš živá, ale pak to vzalo náhlý obrat, zejm. díky Robertu Čapkovi, který stojí za projektem „Líný učitel“.
Při čtení příspěvků o GLP na blogu R. Čapka jsem si vzpomněl na film Škola základ života…nedbalý, líný, neprospívá …a vůbec na mnoho jiného z tohoto filmu a měl jsem neodbytný dojem, že naše školství se od roku 1938 daleko neposunulo. A taky jsem si vzpomněl na „Nicey“ Ackermana z Červeného trpaslíka.
Jde-li o kauzu samu, v podrobnostech bych odkázal níže na články R. Čapka, které dávají poměrně plastický obraz o co šlo a nemá smysl to tu blíže rozepisovat. Ve zkratce jde o chování dvou učitelek ke studentům gymnázia a zároveň o to, jak se k řešení problému postavil ředitel tohoto ústavu.:
Gymnázium Luďka Pika v Plzni a Renata Hellusová: jak neučit němčinu a jak se nechovat k žákům
Gymnázium Luďka Pika v Plzni a Eliška Fajtová: jak neučit češtinu a jak se nechovat k žákům
Gymnázium Luďka Pika v Plzni, Renata Hellusová a Eliška Fajtová: další hlasy a ohlasy
Gymnázium Luďka Pika v Plzni: ředitel Aleš Janoušek dává rodičům lekci pokrytectví a alibismu
Důvod proč to začalo zajímat mě, byly (i) mé hodně podobné zkušenosti z doby středoškolských studií a boj můj a mých kolegů proti tomu, co se nám tehdy na škole nelíbilo. Ještě dnes „s láskou“ vzpomínám na „velikány“ pedagogiky jako RNDr. Bruno Friedricha, PhDr. Irenu Popelovou a vůdkyni-velitelku našeho elitního lágru PhDr. Margit Turníkovou.
Příspěvky R. Čapka mě nakonec zaujaly natolik, že jsem zaslal dotaz náměstku Krocovi (ANO 2011 – náměstek hejtmana pro oblast školství a sportu), jelikož Plzeňský kraj je zřizovatel Gymnázia Luďka Pika. Následně jsem měl možnost se v březnu 2025 s panem náměstkem sejít, a i s vedoucí Odboru školství, mládeže a sportu JUDr. Havlíčkovou probrat situaci na GLP.
V té době už bylo působení Mgr. Renaty Hellusové na GLP ukončeno a můj primární zájem směřoval k tomu, zda pan ředitel Mgr. Aleš Janoušek řešil situaci dostatečně rychle, zda ji vůbec řešil (Mgr. Hellusová skončila až půlroku po prvotní medializaci problému), resp. jak je možné, že problém vůbec vznikl a zda by nebylo záhodno hledat nového ředitele.
Váhavě bylo konstatováno, že v případě Mgr. Hellusové opravdu došlo k nevhodnému chování, Mgr. Eliška Fajtová se zřejmě polepšila. A pan ředitel Janoušek údajně o ničem nevěděl, tedy věc dříve řešit nemohl a když se o ní dozvěděl, tak řešit začal a konal tak rychle, jak to vyšetření záležitosti umožňovalo. To je asi tak cca ve zkratce pozice zřizovatele, jak jsem ji vnímal po našem jednání.
Můj dojem je trochu jiný: V prvé řadě mám za to, že pan ředitel vědět měl a jestli nevěděl, co se mu několik let děje na škole, tak to není dobrý ředitel nebo je až nebezpečně nevšímavý (o jeho zástupcích nemluvě). Druhá možnost – ta horší – je , že pan ředitel věděl, ale protože nebylo žádné oficiální podání/stížnost, zvolil klasický přístup používaný třeba Policií ČR: k čemu není podepsaný papír, to se šetřit nemusí, protože to „není“ (dokud se toho nechytnou novináři 😉 .. Takový přístup pak vede k navazující strategii zvané vymlčení/vyhnití problému. Konec konců studenti většinou nemají jednoho učitele/předmět pořád, časem odmaturují, nějak to „kousnou“…a jede se rok za rokem dál.
Která z variant to byla nevím, nechávám na svědomí pana ředitele a posouzení čtenáře, zda časová osa řešení problému (viz články R.Č.) odpovídá nevědění nebo spíše „vědění“ a řešení až ve spojení s nepříjemnou medializací. V každém případě z pohledu „kraje“ pan ředitel zatím na výměnu není. Situace se (snad?) na GLP uklidnila, byla zřízena e-schránka důvěry …. “ Až sem by to šlo…“ povídal v pátém patře ten pán, co vypadl z okna v desátém.
Základem celé „kauzy“ ovšem i nadále zůstává otázka „(ne)vědění“ o problému: nikdo nevěděl a tudíž nekonal.
V souvislosti s tím jsem navrhl panu náměstkovi, aby byly na VŠECH školách, kde je zřizovatelem Plzeňský kraj, vytvořeny schránky důvěry, nejlépe elektronické…. Abychom to nekomplikovali: v zásadě by stačil (internetový) e-formulář, který případné podněty pošle anonymně vedení dané školy a ideálně v kopii na Odbor školství kraje, aby se nám nestalo, že něco „spadne pod stůl“ a někdo zase o něčem nebude několik let vědět (toto řešení se mi líbí mnohem více, než kdyby nad e-schránkou měla kontrolu jen daná škola, i když i to už je posun).
Měl jsem dojem, že jsme s panem náměstkem Krocem stran myšlenky zřízení nějaké podoby schránek za jedno, tedy jen budu doufat, že k realizaci na školách dojde ještě v tomto volebním období.
Z této kauzy vyplývá zásadní ponaučení, že když se vám na škole něco nelíbí, je třeba se ozvat (a to nějakým prokazatelným, byť anonymním způsobem). Rád bych proto vyzval (studující) veřejnost, aby pokud mají studenti/rodiče/učitelé nějaký školní problém neváhali se s ním obrátit (i) na zřizovatele, a to klidně anonymně…nebo v nejhorším na mně (já vaše podněty rád předám dále) či Líného učitele…
Je-li něco špatně, má smysl to řešit hned a nenechat to roky běžet…
Rád bych tímto poděkoval také R. Čapkovi, že se snaží nezištně zlepšovat české školství –přestože mnozí jeho motivaci nechápou. Já mu rozumím perfektně.