Život přináší všelijaká dobrodružství a pro mě je jedním z těch letošních kandidatura do Senátu Parlamentu ČR v obvodu č. 11 – Domažlice, a to za KSČM, jejímž jsem členem. Po kampani do Evropského parlamentu v roce 2019 jsem si od politiky trochu odpočinul a na kandidátkách KSČM jsem figuroval spíše jako ten „černý vzadu“, ale v momentě kdy bylo zřejmé, že v senátním obvodu č. 11 – Domažlice není jediný levicový kandidát, považoval jsem za žádoucí se vrhnout do boje, aby voliči nebyli odsouzeni k tomu volit ANO, protože vlastně nemají “nalevo” nikoho jiného.
Musím přiznat, že jsem od počátku odpůrcem existence Senátu, který považuji za domov politicky agilních důchodců říznutý cestovní kanceláří s minimálním přínosem pro blaho občanů. Samozřejmě vyvstává otázka, proč tam tedy kandidovat a odpověď je jednoduchá: dokud tato nesmyslná instituce existuje, je třeba v ní mít zástupce, aby alespoň někdo škrtil objem nesmyslů, které jsou tam generovány, což ovšem nic nemění na skutečnosti, že je to úřad, jehož jediným přínosem je odlehčování kapsám daňového poplatníka a poskytování zaopatření pro emeritní hvězdy politického nebe.
Pokud bych měl vyzdvihnout nějaké „senátorské“ cíle, tak je to především co největší tlak na vládu současnou (Pětikolka) a pravděpodobně i na vládu budoucí (ANO, nedej bože v koalici s ODS), jelikož neočekávám žádnou změnu k lepšímu. (Každá) Vláda by si měla být vědoma, že ne vše ji přes Senát projde a že ten opravdu nemusí rozhodovat stejně jako Poslanecká sněmovna. Především však vnímám mandát senátora jako možnost nahlas pojmenovat některé nepěkné věci, které se nám tady v republice rozvíjejí – ať již zvrhlá servilita vůči EU (a NATO), otázka naprosto nekontrolovaných výdajů „na Ukrajinu“ a zbrojení na úkor jiných služeb českým občanům jako např. školství a zdravotnictví , otázka zvyšování věku odchodu do důchodu, snaha o cenzuru a omezování svobody projevu či všelijaké „woke“ vymoženosti, které začínají pokradmu prosakovat do českého právního řádu (zejm. otázky kolem LGBT+/ registrované „manželství“, čím dál širší záběr verbálních trestných činů namířených proti svobodě projevu ad.). To jsou věci, které vůbec nevidím rád a považuji je za nutné výrazně přibrzdit a nejlépe výrazně tlačit zpět.
Měl-li bych si vybrat nějaký pozitivní „vzor“ mezi senátory (jakkoliv je to těžké) tak jednoznačně JUDr. Danielu Kovářovou, která se nebojí do toho jít „natvrdo“ a říkat (civilizovaně) i ty politicky nekorektní a nepříjemné pravdy (což nutně neznamená, že s ní ve všem souhlasím ;)- pokud by alespoň polovina senátorů měla její znalosti a odvahu se ozvat (či dokonce hlasovat), tak možná Senát k něčemu bude.
Rád bych byl členem téhle hlasité poloviny :).
Motto: Zabrzdit a zastavit současnou vládu i jakoukoliv další, která bude škodit občanům.