VFL/OFL – zkouška všeobecného/omezeného průkazu radiotelefonisty letecké pohyblivé služby

28 Bře

Zkouška pro získání všeobecného/omezeného průkazu radiotelefonisty letecké pohyblivé služby je asi nejjednodušší a první zkouškou, která vás čeká při cestě k pilotnímu průkazu, jelikož je třeba ji mít před prvním samostatným letem.  Asi právě protože je to věc relativně jednoduchá se o ní moc na webu nepíše, pročež jsem vyplodil tenhle článeček popisující jak taková zkouška probíhá, jak se na ni připravit atd.

Dále se budu věnovat jen VFL (všeobecnému průkazu) OFL je jednodušší verze omezená jen na češtinu, českou frazeologii atd.  Každému doporučuji  (pokud není úplný vrták na angličtinu) si udělat VFL, a to i v případě, že budete létat jen po ČR. Jestliže budete létat v řízeném prostoru, tak určitě narazíte na frekvenci na letadla komunikující v angličtině a občas se hodí vědět, co povídají, krom toho ta angličtina do leteckého provozu tak nějak patří a budete na ni určitě narážet, podobně jako v IT. A nakonec stejně budete chtít letět někam dál než jen do Lhoty ve vedlejším okrese….

Jelikož létání je dynamický obor, platí, že informace dále uvedené byly aktuální k 3/2020 a jestli tohle budete číst 2030, tak mohlo dojít ke změnám :).

Kde  a kdy?

Zkouška se dělá  většinou v Praze v budově ČTÚ nebo v Ostravě,  viz termíny zkoušek.

Je nutné na ČTÚ poslat přihlášku (elektronicky nebo papírově https://www.ctu.cz/ziskani-prukazu-odborne-zpusobilosti-na-zaklade-zkousky ,  zaplatit správní poplatek (v 3/2020 – 600 Kč – doporučuji ověřit, může se změnit).  Poplatek lze zaplatit převodem (a poslat potvrzení) nebo přiložit k přihlášce v kolcích (osobně jsem volil kolky) a přiložit jedno průkazové foto.  Následně vám přijde pozvánka na zkoušku. Může se stát, že na termín, který jste si napsali do přihlášky je plno, takže pozvánka může být až na termín další (je dobré s tím počítat a nebýt překvapen).

Průběh? (pražská verze)

Dorazíte do budovy ČTÚ (metro B, stanice Vysočanská), Sokolovská 58/219, Praha   ,  v recepci se podepíšete na prezenční listinu, vyfasujete cedulku návštěvníka a zařadíte se do hloučku čekajících adeptů na zkoušku VFL/OFL.  Následně si celou skupinu odvedou do nitra úřadu, kde vám vysvětlí, že se nikam nemáte vzdalovat bez dozoru. Pak se nahrnete do zasedačky, kde už čekají zkušební komisaři a zábava začíná.

Písemný test

První co vás potká je test z otázek, které jsou na webu ( radiokomunikační provoz, radiokomunikační předpisy, elektrotechnika a radiotechnika ). Volba a/b/c, vždy jen jedna správná odpověď.   Otázky se občas mění (když se změní letecké předpisy, zákony atd.), nedoporučuji používat ty na Aerowebu nebo ty v knize Radiokomunikace (Janíček) – některé jsou podobné/jiné, někde se změnily odpovědi (!!!), takže je dobře si stáhnout aktuální znění, a to se naučit.   Test nenechává moc prostor na chyby (nutná 90% úspěšnost v každé oblasti),  ale jestli tenhle test nedáte, tak bych vážně začal uvažovat o tom, zda vůbec usilovat o pilotní průkaz.  Základní pravidlo je naučit se otázky/odpovědi, pokud možno i pochopit proč jsou kde jaké odpovědi a odkud se vzaly, ale  hlavně nepřemýšlet nad zaškrtnutými odpověďmi, jelikož tam se udělá nejvíc chyb, páč to „přešpekulujete“ (když už něco opravujete, tak je třeba se k opravě podepsat!).   Po dokončení testu vás zase vypudí na chodbu a bude se opravovat. Ti kdož test neudělají končí  a nepostupují do dalšího kola…. Ostatní si budou komisaři postupně zvát dovnitř a začne ta zábavnější část.

Ústní zkouška

Dostanete svého komisaře,  průběh se může asi v drobnostech lišit, ale probíhá to asi takto:

Přečíst a přeložit text z angličtiny –  může to být něco z AIP nebo třeba z předpisu L. To je ta jednodušší část, nejde o žádný velký rozsah třeba jeden odstavec.  Na to se asi nedá připravit jinak než že si nějakou anglickou leteckou literaturu přečtete a naučíte se letecká slovíčka.

Zápis zprávy ATIS – doporučuji poslouchat zprávy ATISu z Ruzyně (tel.: +420 220378300), Ostrava – Mošnov (tel. +420 596693440 ), Brno – Tuřany (tel. +420 545521222), Karlovy Vary byly většinou nefunkční. Jde o to chytat, co tam říkají a zapisovat to.  Považuji za nejlepší učit se zapisovat rovnou ve zkratkách (METAR/TAF),  protože to jde rychleji a zároveň umíte i textový METAR přečíst (https://metarreader.com/).  Je blbost učit se jen poslouchat, zapisovat to v nějakém „svém“ formátu (podivné českoanglické hatlanině) a nebýt schopen přečíst (dekódovat) zprávu když ji uvidíte napsanou.  

Nahrávky byly dobře slyšitelné a všichni v naší skupině měli „jednoduché“ ATISy, tj. žádné složitosti, opravdu jen ten základ, který běžně na letišti potkáte (dostanete sluchátka, zprávu si můžete pustit 3x – doporučuji využít všechny pokusy, zvlášť když jste s angličtinou na štíru nebo neumíte rychle psát a hrozí, že nějaké údaje ze zprávy vám vypadnou).   Pak byste měli zkoušejícímu sdělit obsah té zprávy.   Je dobře se opravdu naučit, co která zkratka znamená, např. co znamená CAVOK ;).  Někteří zkoušející se „mimo soutěž“ ptali  i na věci jako např.  co je regionální QNH a proč se nastavuje.   

Hláskování – chce to umět opravdu perfektně hláskovat a nepřemýšlet (nehledat slova).  Já jsem se to učil tak, že při jízdě autem jsem hláskoval nápisy na kamionech ;).   Je vyžadována jen (už) anglická hláskovací abeceda,  (Alfa, Bravo…..),  českou nikdo nechtěl (Adam, Božena…atd.) a ani v testech není (ve starších verzích se vyskytovala). To se mimochodem hodí i do provozu – nikdo není zvědavej na vaše „tady eheeee Oskar Kilo…eeeeeh Papaa…..Whisky…..eeeeee Zulu“.

Názvosloví/fráze – vědět co znamenají fráze jako CLEARED  ,  APPROVED , STAND BY, NEGATIVE atd. – vše je v předpisu L – Frazeologie  a zejm. ta základní tabulka je NAPROSTO nezbytná.  Neprobíhalo to jako nějaký rozhovor, tj. jako byste třeba mluvili s věží, ale spíš otázky ve stylu „Jak byste řekl…..?“ , „Co znamená…?“.

Čtení čísel  –  tj.  kdy se vyslovují jednotlivá čísla, rozdíly ve výslovnosti od normální angličtiny (TREE, FOWER, NINER … ), kdy tisíce, stovky, výjimky z výjimek – tady byly nějaké drobné změny třeba u FL  (FL končící na stovky) nebo u squawku  (tisíce), v některých knížkách je to ještě postaru.  Patří sem i čtení frekvencí (tj. vždy 4 /6 čísel) ,  Doporučuji tady čerpat z L 10/II Hlava 5, 5.2.1.4.1. , protože tam je vždy aktuální verze jak se má co číst.

Zlatým hřebem je nouzová situace a vaše zoufalé volání – zkoušející vám dá nějakou nouzovou situaci a musíte vypotit v angličtině nouzovou zprávu (MAYDA MAYDAY MAYDAY…. ) , u nás se hodně vyskytovala situace prasklého skla a nouzové klesání (ale může to být i požár, selhání motoru ad.).  Zpráva se dá udělat podle předpisu L 10/II Hlava 5,  5.3.2.1.1  a měla by v tomto pořadí obsahovat

0) MAYDAY MAYDAY MAYDAY

1) volací znak stanoviště ATS, kterému je zpráva adresována  (jestliže  to  časové  a  ostatní okolnosti umožní);

2)volací znak letadla (identifikace letadla);

3) povaha tísňového stavu;

4) úmysl velitele letadla;

5) současná poloha, hladina (tzn. letová hladina, nadmořská výška, atd. podle potřeby)a  kurz letadla ),

…..takže to tam jak v americkém filmu pěkně nasypete všechno včetně osob na palubě a paliva, ale nakonec mi zkoušející řekl, že v reálu je hlavní kdo jste, důvod nouze a co hodláte dělat – to jsou věci s kterými ATC může pracovat (např.  začít čistit prostor pod vámi, když hodláte klesat, protože to právě kopilota vycuclo ven z okýnka).

Na internetu jsem zaregistroval, že údajně zkoušející chtějí,  aby se říkalo „mé-dé“ ( z fr. m’aidez), u nás to nikdo nechtěl a  běžně se  používá  „mej-dej“., takže i já jsem použil mejdej  (jakkoliv to asi v dané nouzové situaci je dost marginální věc).

Z dalších „bonusových“ otázek se vyskytuje krom regionálního QNH  také otázka  rozdílu mez Transition Altitude (TA)  a Transition Level (TL) (to je i v osnově) , tj. co to je, co se nastavuje při proklesání / prostoupání , jaký je mezi tím rozdíl – to je dobře umět popsat/vysvětlit (stačilo v češtině).

Je dobře taky znát/mít přehled alespoň o základních Q-kódech. Hlavně rozdíly mezi QNH, QFE, QNE. I na rozdíl mezi QDR / QDM přišla řeč.

Z čeho se učit?

  1. ATIS –  určitě  volat na jednotlivé čísla  ATISu (viz výše) a tam poslouchat zprávy a zkoušet si je zapsat. Je to zadarmo, takže vážně doporučuji, protože přesně tohle na vás vybafne ze sluchátek u zkoušky.

Tady je takový balíček nahrávek, který jsem si udělal já (MP3), ale určitě by to chtělo více.

2. FRAZEOLOGIE/číslovky atd.  – doporučuji vytisknout a jako naprosto nejzákladnější základ použít předpis L-10II Hlava 5 a L- Frazeologie  (nebo nahrát někam do elektronického zařízení)   a ten si OPRAVDU přečíst.  Několikrát.  Fráze se naučit. Bez tohohle se neobejdete – nejen u zkoušky.

Takže :

https://aim.rlp.cz/predpisy/predpisy/index.htm

https://aim.rlp.cz/predpisy/predpisy/dokumenty/L/L-10/L-10ii/data/effective/hl5.pdf

https://aim.rlp.cz/predpisy/predpisy/dokumenty/L/L-Frazeologie/data/print/Frazeologie_cely.pdf

Z knížek doporučuji knížku Letecká komunikace – David Chaluš  i když tam úplně nesedí čtení číslovek.  Pro začátečníka velmi užitečná knížka (http://leteckakomunikace.cz/aero/Letecka_komunikace.html ).

Doporučil bych knížku Anglická  VFR komunikace – Jiří Pruša, i když ta je z mého pohledu spíš pro lidi, kteří chtějí už aktivně létat ven a naučit se jak funguje komunikace napříč  různými letišti.  (  https://www.flying-revue.cz/vfr-anglicka-komunikace ).

Nemá úplně smysl si na VFL pořizovat knížky Letecká angličtina ICAO (Vimr)  a Letecká angličtina  (Horák) – to jsou věci spíše na zkoušku letecké angličtiny (ICAO), dobrá jsou ale ta audio CD pro lidi, kteří nemají kde oposlouchat angličtinu.  Jestli nevíte, co s penězi tak minimálně na výuku poslechu a čtení se to hodí a jestli to myslíte s létáním vážně, tak stejně nakonec u té ICAO zkoušky skončíte 🙂

Zajímavá je knížka Radiokomunikace řízené lety (Janíček, Procházka), jsou tam dobře vysvětleny technické aspekty radiokomunikace, bohužel  otázky, které tam jsou už neplatí, některé věci  (hodně) jsou jinak,  je dobré si to třeba přečíst, ale raději se z toho neučit. (a ono je to stejně vyprodáno, takže to ani neseženete).

Z čeho se (určitě) neučit?

  • Pozor na zastaralé verze předpisů L !!!!  Vždy se učte z aktuální verze ( https://aim.rlp.cz/predpisy/predpisy/index.htm ),  bylo tam pár lidí, co zkoušku odkládali a předpisy se jim měnily pod rukama (tj. např. když si to teď vytisknete, tak za 2 roky může být v přepisu nějaká změna!).
  • Pozor na staré verze zkouškových otázek (testu).   Otázky se měnily opakovaně (i odpovědi)! (a staré verze jsou na Aerowebu i v některých knížkách) – doporučuji stáhnout si aktuální verzi z webu ČTÚ.
  • Pozor na různé Youtube nahrávky z ATC , případně  LiveATC apod. – učit se angličtinu nebo frazeologii z tohoto zdroje blbost, jelikož  zejm. piloti se často neobtěžují s komunikací tak, jak by měla být,  různě si to usnadňují, zkracují, vynechávají  a hrozí  vám, že od začátku se naučíte některé věci špatně.   LiveATC apod. je dobré pro cvičení poslechu „různých“ leteckých angličtin (např. francouzská, ruská, arabská angličtina)  , ale určitě to není dobré místo, kde začít  s učením se správných komunikačních postupů a frazeologie !!
  • Pozor na různé zahraniční příručky vydané v USA/UK – nemusí sedět proti našemu předpisu, některé fráze jsou tam jinak (viz VFR komunikace od Pruši). 

Zkoušející jsou rozumní, netopí, nedávají nějaké špeky, které potkáte jednou za život v kokpitu A380 na cestě k Saturnu, ale běžné situace, které by měl každý pilot umět „vykomunikovat“.

Po každé části si zkoušející zapíše do protokolu hodnocení….a když to nakonec (úspěně) projdete tak vám přímo po zkoušce vyrobí něco jako tohle:

Zkoušející jsou ochotni se podělit i o další informace a  jestli vám to u zkoušky nestačilo, tak  je možnost (alespoň některých)  se i na něco zeptat  mimo soutěž  (tj. třeba když si chcete ujasnit správný postup v nějaké situaci).

To je tak vše, co jsem si k tomu vzpomněl, bez záruky na cokoliv a aktuální k 3/2020, tedy jen

GOOD LUCK!